Název:
Popis: Torza smrků vykukují z inverzní oblačnosti a do toho začíná vycházet slunce
Situaci kolem lesů v Jizerských horách velmi pěkně před lety popsal velký milovník Jizerských hor pan Miroslav Nevrlý v Nejkrásnější sbírce:
"Kdybych psal jen o dnešních smrkových lesích na hřebenech Jizerských hor, nebylo by to povzbudivé čtení. Na těch nádherných horách byl spáchán zločin. Již řadu let se na tyto nejsevernější české hory valí od severozápadu mocné dýmy elektráren z údolí Nisy, která nedaleko Jizerských hor odděluje Německo od Polska. Z tamnějšího sirnatého třetihorního uhlí uléhaly na vrcholky hor jedovaté plyny a postupně zbavovaly stromy jehličí. Oslabené smrky, jejich větve a kmeny, pak potáhly šedobílým, hedvábně hustým flórem miliony housenek nočního motýlka obaleče modřínového. Tehdy bylo slyšet po lesích umrlčí šum housenčích kusadel. Vypasené housenky se spouštěly po vláknech ze stromů na zem, aby se v zemi zakuklily, houpaly se ve vzduchu jako živí oběšenci. Nehezký pohled. Pak přilétly vichry, slabé stromy vyvrátily, po větrech přišli lidé, nadělali v lesích další asfaltové cesty a po nich přijela apokalyptická příšera. Obrovský cizí stroj v okamžiku podřízne a pozře celý strom, rozžvýká a hned vypustí. Za neskutečnou řití hlučného páchnoucího obra vyrůstají hromady třísek, stěží upotřebitelných štěpin. Ale konec neveselých řečí! Ještě zbývá i dnes dost rašelinišť, skal a lesů, zejména bukových, abys mohl v Jizerských horách prožít krásné a podivuhodné chvíle..."
Zobrazeno: 25446 ×