U Rybího potoka

Název:

U Rybího potoka

Popis: Asi jen málo co povznáší duši osamělého poutníka víc než pohled na vycházející slunce. Poutníka, který se po chladné noci probudí na horském hřebeni.. Kolem jen vlhké trávy a kameny; osamělé stromy se jen zvolna a tiše vynořují z mlžného úsvitu. Dychtivě čeká na okamžik , kdy se na severovýchodním obzoru objeví bratr slunce. Předchází ho oranžový jas, poutník počítá vteřiny - a náhle je tu. Skvělé a zářící, dosud mladé, ještě lze bez obav hledět do jeho planoucího kotouče. Ptáci se naráz ohlušivě rozezpívají a tehdy i poutník - překonaný krásou okamžiku - s nimi může zpívat Františkovu osm století starou, stále pravdivou píseň. Hlasitě, aby se jeho hlas nesl nad údolími!

Buď chválen, Hospodine,
vším tvorstvem svým,
zejména panem bratrem sluncem,
které nám ve dne rozsvěcuješ,
a které jest krásné a zářící, velkým leskem,
Tvé vznešenosti nesouc podobu.

Laudato sie, Misognore, cum tucte le tue creature
spetialmente messer lo frate sole,
lo quaale iorne et allumini noi per loi
Et ellu et bellu e radiante cum grande splendore,
de te Altissimo, porta significatione.


(Miloslav Nevrlý, Podivuhodné chvíle se Sluneční písní)

Zobrazeno: 113 ×