Název:
Popis: Měl jsem neskutečné štěstí, jelikož oblačnost ležela přímo v ideální výšce - těsně pod vrcholovým skaliskem na Jizeře. V dálce jsou vidět Krkonoše.A zažil jsem zde podobné pocity jako jilemnický učitel Jan Buchar v roce 1899, přestože tehdy byla krajina mnohem zachovalejší:
"Jakoby očarováni udiveně zíráme kolkolem z vrchní plochy mohutného skaliska! V nejbližším sousedství všude jen les, krásný, bujný horský les spatřujeme, jehož nepřehledná rozloha podobná se zelenému moři, na jehož vlnícím se povrchu my na ohromném balvaně jako na palubě lodi klidně spočíváme. K tomu ten vpravdě posvátný klid, s nímž v Jizerských horách napořád se setkáváme a kterýž zejména zde nad horami a lesy se vznáší, zvyšuje naše nadšení. Tu rádi zapomínáme obtíží přestálého pochodu a cítíme se zbaveni všech trampot, svízelů a starostí. Přijď kdo přijď, v Jizerských horách najdeš každý, co ti prospěje a co tě bude zajímati. Nechci však chválu hor těchto nijak přepínati. Vím, že škodívá si i ten, kdo mnoho slibuje, i kdo mnoho očekává. Nechť jen přijdou sem ti, kdož Jizerských hor neměli dosud příležitost seznat, ať sami nestranně o nich pronesou svůj úsudek."
Tolik slova pana Buchara a nezbývá než doufat, že naši synové uvidí všude kolem také jenom krásné lesy, protože jak se zdá, už se pomalu blýská na lepší časy...
Zobrazeno: 10288 ×