Název:

Když buky krvácí

Popis: Pod kmeny již vládne šero. Ale kdesi začíná temnota proudit, prokluzuje mezi balvany a šeptá tak tiše, jako by s sebou unášela dech šumících lesních korun.

A potom: bělostně vše vytryskne do vzduchu, rozletí se v dlouhých závojnatých peřejích, jež se hluboko dole na skalách rozptýlí jako větrem hnaný písek. Hřmění vodopádu vyplní celou roklinu, takže pro jiné zvuky tam již není místo.

Pěna vodopádu se záhy beze stopy rozplyne nad šedozelenou hlubinou tůně, kterou padající masy vyhloubily.

Vody se konečně zase uhladí, sluneční paprsky klesnou až na jejich dno a zbarví ho zlatohnědě. Jásavý hřmot vod brzy zmlkne. Do cesty se jim staví změť balvanů a svádí je do svých rozsedlin.

Dolů! Jen dolů! žedoní dotírající vody, věčně hnané dolů, a vrhají ku břehům zpola jásavá volání, zpola sténání.

Ale jak daleký svět před potůčkem ještě leží za jeho lesnatým ůdolím!


(Gustav Leutelt, Píseň o lese)

Zobrazeno: 17572 ×