Název:

Reynisdrangar - úplněk

Popis: Když jsme přijeli na útes nad skalními jehlami Reynisdrangar, byla už noc. Na Islandu se touto dobou v noci jen setmí, pokud je v noci jasno, ale tentokrát nám při stavění stanů pršelo, proto byla noc docela tmavá, ale nad oceánem se to zdálo jasnější. Většina to vzdala(šli spát), fotit jsme šli jen tři a nakonec jsem zůstal úplně sám. Tenkrát mi to přišlo zvláštní, že já byl v dešti a nad oceánem bylo docela dobře, ale jak jsem potom doma při sledování satelitních snímků Islandu zjistil, je to velmi častý jev - že se mraky drží nad ostrovem a nad oceánem je třeba i jasno. Najednou jsem na obzoru mezi mraky zpozoroval nějaké "divné" světlo. Až po chvíli mi to došlo - vždyť je dnes úplněk... Ano, právě vycházel měsíc. Když jsem doma, tak si to hlídám, abych věděl, kdy je měsíc v úplňku, ale na Islandu jsem na to úplně zapomněl - asi i proto, že skoro pořád pršelo. Déšť a vítr stále zesiloval a už se ani nedalo pořádně fotit, ale byla to fascinující podívaná. Najednou jsem si všiml dvou siluet kousek ode mne. Zpočátku jsem myslel, že to jsou nějací lidé, ale posléze jsem zjistil, že to jsou ovce. Ty ovce se napásly - ony fascinovaně hleděly stejným směrem jako já - na vycházející měsíc. Ta atmosféra se těžko popisuje, bylo to něco neuvěřitelného. Dokázal bych tam stát celou noc, kdyby po chvíli nepřišel déšť i nad oceán a bylo po tom fascinujícím představení. Přesto jsem si připadal jako pasáček v Alchymistovi od Paula Coelha: Kdysi se domníval, že ovce ho mohou naučit o světě všechno. Ale arabsky ho naučit nemohou. Na světě jsou ještě určitě jiné věci, které ovce nedokážou naučit ... Ovce ho nicméně naučily něčemu mnohem důležitějšímu: že na světě existuje řeč, které rozumějí všichni a kterou chlapec používal po celou tu dobu ... Byla to řeč nadšení, věcí dělaných s láskou a s chutí kvůli něčemu, po čem se touží nebo v co se věří.

Zobrazeno: 12057 ×